Jdi na obsah Jdi na menu
 


Po roce konečně v cíli Tišnov v podání Jakuba Brázdy

18. 6. 2008

Po roce konečně v cíli Tišnov v podání Jakuba Brázdy

 

Na Eurostroj Rally Tišnov jsme přijeli s cílem konečně dokončit nějakou soutěž. Poslední naše dojetí do cíle bylo totiž také v Tišnově v loňském roce. Auto jsme měli perfektně připravené. Po Lužických horách jsme vyměnili LP kloub poloosy a PZ rameno včetně silentbloků. Nějak nám totiž nevyšel nájezd na mostek 900 metrů po startu RZ 1.Obrazek

Seznamovací jízdy proběhly v pohodě. Je to pro mě nejhorší část celého závodu. Při třetích průjezdech se opravdu bojím, že pojede někdo proti. Proto jsem bez váhání odsouhlasil, že poslední nejkratší  RZ 3,6,9 si projedeme pouze dvakrát. To se nakonec ukázalo jako velká chyba.

Na start se nakonec postavilo 10 posádek z 13-ti přihlášených do N2. Řekli jsme si, že pojedeme hned od začátku rychle, ale s rozumem. RZ1 (7,4km) jsme projeli bez problémů a v cíli jsme valili oči, že nám Láďa Henzl všem nadělil přes 6 vteřin. Celkové druhé místo nás však potěšilo. Ujistilo nás, že auto fuguje perfektně. Na RZ2 jsme zajeli opět druhý čas. Vyhrál ji Aleš Kaválek (jeho Suzuki Swift jede opravdu pekelně, čímž v žádném případě nechci snižovat Alešovo umění). Na RZ3, pro nás zřejmě osudné, nás na startu potkala průtrž mračen. Auto se nám zamlžilo zevnitř a po hodně bídném průjezu z toho byl až 6. čas. Jedinou útěchou bylo celkově třetí místo po třech rychlostkách. V následném servisu kluci překlikali nastavení tlumičů, které se zdály Kubovi moc měkké. Já jsem dostal dost velkou ránu na nervovou soustavu, když se mi brácha zeptal, jestli nemáme v závoďáku náhodou notebook. Nejdřív jsem myslel, že si dělá srandu, nebo že se zbláznil. Za chvilku jsem pochopil, že mám po počítači. Někdo nám ho ukrad hned před startem z tréningového Audi. To , že jsem měl po náladě asi nemusím popisovat.Obrazek

Vyrazili jsme s novým nastavením tlumičů do druhých průjezdů. RZ4 jsme vyhráli. Na RZ5 jsme zajeli opět druhý čas za Kaválkem. Na RZ6 znovu druhý čas. To nás posunulo na celkové druhé místo. V servisu jsme na autě nedělali téměř nic. Pouze v době, kdy jsem hlásil 5 minut do odjezdu zjistil mechanik Véna při kontrole dotažení kol, že nám chybí šroub v PZ rameni. Nastal docela slušnej fofr. Vše kluci zvládli v limitu bez penalizace. Protože se dost honily mraky, vzali jsme s sebou raději dvě mokré rezervy.

RZ7 jsme znovu vyhráli a upevnili si tak druhé místo s náskokem 8,4 vteřiny na Láďu Henzla. Před startem RZ8 jsme udělali velmi hrubou chybu. Nechali jsme se zvyklat informací Jardy Vlčka, který byl v té době na čtvrtém místě, že na tradi silně prší. Na poslední chvíli před startem jsme se rozhodli přezout na mokré. Po přezutí jsme zjistili, že pravá přední pneu je poloprázdná. Bylo nám jasné, že je po dobrém výsledku. Láďa Henzl okamžitě zareagoval a přezul taky. Trať byla úplně suchá a výsledkem bylo až 5 místo. RZ vyhrál Vlček, který nakonec nepřezul a nadělil nám hrozivých 21,2 vteřiny. V cíli RZ byla nálada v autě dost mizerná. To jsem ovšem netušil, že může být ještě hůř. Ač jsem měl všechny časy našich soupeřů zapsané, spočítal jsem chybně čas Vlčka. Vyšlo mi, že je před námi o 4 vteřiny. Ve skutečnosti byly výsledky po RZ8 následující:

  1. Kaválek
  2. Brázda +31,3
  3. Henzl +32,5
  4. Vlček +34,0

 Obrazek

Před startem poslední RZ9, kterou jsme trénovali pouze dvakrát a moc nám nešla, jsem se snažil dovolat kamaráda Pavla u PC, abych zjistil, jak na tom opravdu jsme. Bohužel se mi to nepovedlo. Kuba přišel s návrhem, že pojedeme úplně naplno a pokusíme se vybojovat v domění že jsem čtvrtí zpět druhé místo. Vylejval mi vodu z lahve na pití a dokonce chtěl vyhodit i dvě rezervy. Ještě, že jsme je měli. Věděl jsem, že je dobře rozjetej, tak jsem odsouhlasil jízdu na hraně (vlastně i za hranou). Hned v první zatáčce ( Start 100 L 2 3 4,  HF středem P3 váže L1) jsem viděl, že to bude fakt melta. Vesnicí jsme prolétli a v tu chvíli jsem věřil, že pokud nám to vydrží, tak z toho bude super čas. Bohužel po nájezdu do lesa přišla levá 4 3 ve které bylo víc bláta, než jsme čekali. Vylétli jsme ven a jeli pravou stranou asi 15 metrů příkopem. Auto skočilo zpět na cestu. Bohužel jsme v příkopu prorazili PZ gumu. V nasazení Kuba nepovolil a po dalších čtyřech zatáčkách při nájezdu na mostek jsme dostali hodiny a vletěli do zábradlí mostku pozadu. Pod mostkem sráz asi tak 3,5 metru do potoka. Byla to dost slušná rána. Zábradlí nás odrazilo zpět a jeli jsme dál. Urazili jsme výfuk a otevřeli se nám zadní dveře. Já v tu chvíli myslel, že nemáme celý zadek. Hlásil jsem jedem dál dokud auto pojede. Do cíle jsme dojeli se ztrátou 20 vteřin a spadlii tak na čtvrté místo. Za cílem jsme vyměnili proraženou gumu za rezervu. Bohužel za tu poloprázdnou. Začalo znovu hrozně pršet a do ČK jsme se dostali 10 sekund před uplynutím našeho času. Kluci v servisu na nás byli právem naštvaní. Perfektně rozjetý závod jsme si pokazili vlastní blbostí. Na autě bude dost práce.

ObrazekOmlouváme se tímto našim mechanikům, Láďovi Henzlovi, že jsme ho vyhecovali k přezutí a přišel tím o lepší výsledek a v neposlední řadě naší Hondě, která si tu ránu určitě nezasloužila.

Na autě už makáme a těšíme se na Kopnou.

 

Za posádku č. 79 Jakub Brázda – Zdeněk Brázda Honda Civic 1,6 VTi

Zdeněk.

 

Foto: Dominik Červela,@yrton, Irena Študantová, vlastní archiv